TANEČNÍ INSPIRACE · KLARINET & AKORDEON
„Vše je v pohybu, nic nezůstává v klidu.“ Album Anny Paulové a Jiřího Lukeše provází tancem napříč slohy — od Bacha a Bartóka k Piazzollovi, Gallianovi a nové české tvorbě.
Anna Paulová – klarinet · Jiří Lukeš – akordeon
Musica Danzante je výsledkem několikaleté koncertní spolupráce přední klarinetistky Anny Paulové s akordeonistou a skladatelem Jiřím Lukešem. Tanec, jeden z nejpřirozenějších uměleckých projevů lidského těla v čase a prostoru, inspiroval hudbu od nepaměti.
Skladatelé napříč historickými slohy komponovali hudbu k tanci — častokrát pro zábavu, někdy pro obživu, ale vždy s chutí. Tuto tezi splňuje celý repertoár albumu s výjimkou první a poslední skladby: Dorian emotion Petriho Makkonena a Vocalise-étude Oliviera Messiaena tvoří protiváhu tanečních prvků a přinášejí drobná zastavení, v dnešní hektické době tolik vzácná.
Petri Makkonen (1967)
Béla Bartók (1881–1945) · Rumunské lidové tance
Johann Sebastian Bach (1685–1750) · Sonáta č. 1 Es dur, BWV 525
Astor Piazzolla (1921–1992)
Viatcheslav A. Semionov (1946) · Bulharská suita
Jiří Lukeš (1985) · Bagately pro klarinet a akordeon
Béla Kovács (1937–2021)
Richard Galliano (1950) / arr. Jiří Lukeš
Gorka Hermosa (1976)
Olivier Messiaen (1908–1992)
Finský akordeonista a skladatel (*1967, Lisalmi), absolvent Sibeliovy akademie v Helsinkách. Vystupuje sólově s programem z vlastních kompozic, za které získal ocenění v Moskvě (2006) i v Šanghaji (2011). Jeho drobná skladba Dorian emotion přenese posluchače svým archaickým charakterem do středověku.
Suity barokních tanců ukazují, že tato oblast hudby byla pro Bacha doslova denním chlebem a cenným protipólem jeho církevní tvorby. Triová sonáta Es dur BWV 525 staví na kontrapunktickém mistrovství, při pozornějším poslechu ale posluchač odhalí četné ostinátní rytmické prvky. Ve verzi pro akordeon a klarinet vynikne zejména plasticita polyfonní faktury.
Sběr a výzkum východoevropského folklóru byl pro Bartóka zásobnicí podnětů pro vlastní tvorbu. Šest rumunských tanců Sz. 68 vychází z témat sebraných v Transylvánii, často hraných na housle či kaval. Ve spojení klarinetu a akordeonu dobře vynikne jak lidový tón, tak melancholie jednotlivých tanců.
Syn italských imigrantů, bandoneonista tango orchestrů Carlose Gardela a Aníbala Troila. Setkání s Nadiou Boulanger v Paříži rozhodlo o jeho stylu. Ave Maria vzniká na počátku skladatelské dráhy, původně pro hoboj a klavír; její klidný melodický charakter tvoří protiváhu rytmicky pestrým dílům. Novitango přináší typické idiomy stylu Tango nuevo.
Bajanista a skladatel, mnohými označovaný za jednoho ze zakladatelů moderní akordeonové školy. Bulharská suita patří k jeho nejhranějším skladbám: Daichovo Horo je tanec v devítidobém metru s členěním 2–2–2–3, Sevdana vychází z milostné písně Georgi Zlateva Čerkina a Gankino Horo je řadový tanec na 11 dob s členěním 2–2–3–2–2.
Bagately pro klarinet a akordeon jsou krátké skladby kontrastního charakteru, které vedle výrazných rytmických elementů zkoumají témbrové kombinace obou nástrojů. V určitých rejstřících jsou klarinet a akordeon téměř totožné. Bagatela č. 3 staví na klarinetové technice bisbiglianda.
Maďarský klarinetista a skladatel, první klarinetista Maďarské státní opery a Budapešťské filharmonie. Sholem-alekhem, rov Feidman! je poctou klezmerovému klarinetistovi Gioru Feidmanovi — krátká gratulační skladba v duchu čardáše.
Jazzový akordeonista, pozounista a skladatel. Myšlenka propojení akordeonu s jazzem jej přivedla ke spolupráci s většinou důležitých osobností jazzové scény. Tango pour Claude vychází z hudby Piazzolly, obohacené o francouzský musette a jazzovou harmonii.
Španělský skladatel, pedagog a spisovatel. Jeho kompozice mísí španělský folklór a prvky tanga s témbrovými možnostmi současného koncertního akordeonu. Galliano en Santiago je hudební vzpomínkou na Gallianův koncert v Santiagu de Compostela.
Francouzský skladatel, který zásadně ovlivnil poválečnou avantgardu. Vocalise-étude píše šestadvacetiletý Messiaen jako vokální cvičení pro soprán bez textu. Barva klarinetu je vokálu blízká a v kombinaci s akordeonem tvoří homogenní celek na prahu zastaveného času.
Transkripce a aranžování skladeb různých stylů a obsazení hraje nejen pro akordeonisty velmi důležitou roli. Koncertní akordeon je z hlediska hudební historie mladý nástroj a jeho repertoárové těžiště leží v hudbě 20. a 21. století. Při aranžování je třeba mít na vědomí dvě klíčové věci: zachovat charakter původního díla a přidat novou vrstvu vhodným využitím nástrojových prostředků. Právě v tomto duchu jsem se snažil realizovat transkripce nahraných skladeb.
JIŘÍ LUKEŠ
KLARINET
Patří k nejvýraznějším českým klarinetistům mladé generace. V roce 2015 se stala laureátkou Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro (2. cena, cena Nadace Bohuslava Martinů, cena Nadace Gideona Kleina). V roce 2016 byla absolutní vítězkou soutěže Nadace Bohuslava Martinů, v roce 2019 postoupila do semifinále soutěže ARD v Mnichově a v roce 2024 se stala laureátkou Ceny Jiřího Bělohlávka.
V patnácti letech debutovala s PKF – Prague Philharmonia. Vystoupila jako sólistka se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Komorní filharmonií Pardubice, Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, Münchener Kammerorchester či Orchestra Sinfonica Siciliana, v roce 2014 s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka.
Věnuje se komorní hře s umělci jako Charles Neidich, Ivo Kahánek, Martin Kasík, Václav Hudeček nebo Lubomír Brabec a zaměřuje se na hudbu českých skladatelů 20. a 21. století. Studovala na Pražské konzervatoři, HAMU, Musikhochschule Lübeck, Royal Conservatoire Antwerp a Accademii di Santa Cecilia v Římě.
AKORDEON & SKLADBA
Studoval skladbu u Eduarda Douši a hru na akordeon u Ladislava Horáka na Pražské konzervatoři, ve skladbě pokračoval na HAMU ve třídě Ivany Loudové. Svůj výzkum nových zvukových a interpretačních možností nástroje shrnul v publikaci Nové témbrové možnosti akordeonu v kontextu novodobé instrumentace.
Jeho skladby zazněly v ČR, Německu, Itálii, Španělsku, Chorvatsku, Číně, Srbsku, Velké Británii, Ukrajině nebo Japonsku. Zaměřuje se i na intermediální projekty — s fotografem Michalem Horáčkem a choreografkou Danou Pala vytvořili díla elementhis!, Materia, Mystika vůně, La Mar, Razzle Dazzle či Golem.
Pravidelně spolupracuje s Komorním orchestrem Berg a ansámblem Konvergence. Vyučuje na Pražské konzervatoři a Konzervatoři Jana Deyla, od roku 2015 zastupuje ČR v Confédération Internationale des Accordéonistes pod UNESCO.